Návrat koní na ranči ke své přirozenosti

Přemýšlela jsem, jaký je vlastně smysl našeho ranče.. roky k nám kromě našich koní, chodí i různí jiní koně (na ustájení, na trénink, na dovolenou).. a já v každém koni vidím něco jiného..

Většinou se k nám však dostávají koně, kteří pro sportovní ambice zažili většina životu jen box, halu, práci a mívají na sobě  tucet dek a spousty podkov ąa kromě výběhu znají jen kolotoče (ne, nemám nic proti dekování, podkovám, sportu, ani halám - jen popisuji klasického dnešního koně) - ano, takto vypadá KLASICKÝ DNEŠNÍ KŮŇ..

Tihle koně mají většinou velký psychický problém sami se sebou, protože se najednou dostanou do úplně jiného prostředí, mezi své koně .. do přírody a jsou jak v jiném světe 

Najednou tihle koníci zjišťují, že mít koňské parťáky je vlastně hrozně fajn věc, že jezdit se svým pánem na vyjížďky je vlastně také skvělý druh tréninku... že trávit čas tak, jak se mi líbí a v boxe být buď vevnitř, nebo v padoku je vlastně ohromná volnost... že se jim na venkovní jízdárně při tréninku dýchá lépe, než v kryté hale.. že jim stačí pár dalších zim u nás na venkově a vlastně není ani potřeba, aby nosili tolik teplých dek, protože si jejich těla zvyknou, otuží se.. vrátí se pomalu zpět ke své přirozenosti, volnosti...

Jasně, máme taky boxy, zimní a letní výběhy, některé koně kované, dokonce i dekované - a světe div se i v těhle PŘIROZENÝCH podmínkách se dá vychovat skvělý sportovní kůň, dokonce i všestranný. Ale především se v těhle podmínkách ukotví pouto mezi majitelem a koněm... 

A já to tak z dálky pozoruji a mám vlastně ohromnou radost. Radost nad tím, že ačkoliv jsme z každé strany pod obrovským tlakem moderní doby, snažíme se s tou dobou žít a přizpůsobit to tak, aby to nejvíc vyhovovalo naším koním. Neříkám, že by naše koně v divoké přírodě přežili, ale minimálně se jim snažíme dávat domov, který je pro ně zcela nejpřirozenější 

Mít koně u nás na Ranči znamená vracet ho zpět ke svým původním kořenům 

Děkuji moc všem, kteří se rozhodli jít s námi stejnou cestou